Motorové nafty jsou směsi uhlovodíků destilující v rozmezí přibližně 170 °C až 360 °C. Minimální požadavky na kvalitu jsou určeny převzatou evropskou normou ČSN EN 590.

Důležitou charakteristikou motorové nafty je cetanové číslo, které vyjadřuje schopnost nafty spontánně se vzněcovat po stlačení a zvýšení teploty ve spalovacích prostorech motoru. Nižší cetanové číslo znamená delší prodlevu před vznícením nafty. Uvedená norma stanovuje minimální cetanové číslo 51. Vyšší cetanové číslo přispívá k lepším spalovacím vlastnostem, snížení pevných částic a nespálených uhlovodíků v emisích a snížení hlučnosti motoru.

Požadavky na tekutost motorové nafty se mění v závislosti na ročním období. Se snižující se teplotou se z nafty začínají vylučovat krystalky parafínů – nafta se zakaluje a ucpává palivový filtr. Důležitým parametrem je proto teplota filtrovatelnosti motorové nafty. Nafta se vyrábí podle teploty filtrovatelnosti ve třech druzích pro letní období (od 15. dubna do 30. září) je stanovena max. teplota filtrovatelnosti 0°C, pro přechodná období (od 1. října do 15. listopadu a od 1. března do 14. dubna) je max. teplota filtrovatelnosti -10°C a v zimním období (od 16.11. do 28./29.2.) je max. -20°C. Na čerpacích stanicích je začátek přechodného období v říjnu a zimního období posunut o dva týdny, takže přechodné období začíná 15. října a zimní 1. prosince. K  tomu se lze na trhu setkat i s tzv. arktickou naftou, která má teplotu filtrovatelnosti max. -32°C.

Do motorové nafty se většinou přidávají aditiva, která zlepšují její užitné vlastnosti, obvykle se jedná o prémiové značky jednotlivých prodejců.

Značení motorové nafty se také řídí požadavky ČSN EN 16942+A1, jedná se o symbol B7.

Automobilové benziny jsou směsi uhlovodíků destilující v rozmezí cca 25 °C až 210°C. Minimální požadavky na kvalitu jsou určeny převzatou evropskou normou ČSN EN 228+A1. Automobilové benziny se rozdělují podle minimální hodnoty oktanového čísla na:

• BA 91
• BA 95
• BA 98

Oktanový požadavek stanovuje výrobce vozidla. V současné době se v ČR podle statistik spotřebuje cca 97 % benzinu s oktanovým číslem 95 a cca 3 % benzínu s oktanovým číslem 98.

Oktanové číslo vyjadřuje schopnost benzinu odolávat detonačnímu spalování, které se projevuje tzv. klepáním. Vyšší oktanové číslo znamená větší odolnost proti klepání. Pokud se používá benzin s nižším oktanovým číslem, tak je motor náchylný ke klepání.

Pro vytvoření kvalitní spalovací směsi se vzduchem musí být benzin dostatečně těkavý. Různá roční období vyžadují používání benzinu s různou těkavostí. Z tohoto důvodu jsou na trh dodávány v letním a v zimním období odlišné benziny.  V zimním období musí být těkavost dostatečně vysoká pro zajištění studeného startu. Naopak v letním období je vysoká těkavost benzinu nežádoucí.

Do pohonných hmot přidávány biosložky pro snížení produkce CO2 při jejich výrobě. Jako biosložka je do benzinu přidáván ethanol nebo jsou přidávány ethery, a to nejčastěji ve formě ethyl-tert-butyl-etheru (ETBE).

Značení automobilových benzínů na čerpacích stanicích je specifikováno v normě ČSN EN 16942+A1. Označení těmito (či podobnými) štítky musí být označen jak výdejní stojan, tak přímo i výdejní pistole.

• Automobilové benziny s obsahem kyslíku do 2,7 % hm mají značku E5.
• Automobilové benziny s obsahem kyslíku do 3,7 % hm se značí symbolem E10.